Ve Vraném nad Vltavou, 1.10.2005
Přívoznické řemeslo bylo odjakživa důležité a vážené. Jenže s přibývajícími roky a s postupující dopravní technikou a regulací vodních toků přívozy postupně zanikají a zbývá již jen několik málo míst, kde dosud fungují. Tak jako u nás ve Vraném. Pro svoje specifika toto povolání nese s sebou i hodně romantiky, neobvyklosti a je trvale a se zájmem sledováno veřejností. Je to prostě svým způsobem něco zvláštního. Proto se přívozníci dohodli, že se budou pravidelně setkávat, povídat si o svém povolání, vyměňovat si zkušenosti a vzájemně se poznávat. Pro letošní rok opět vyšla řada na nás, na vraňáky, uspořádat již 11. setkání posledních českých přívozníků.
Na letošním setkání sešli se ve Vraném přívozníci z Lužce nad Vltavou, Mokropes, Branova, Nadryb, Žampachu, Senohrab a Vraného, přijel i zástupce Státní plavební správy v Praze. Nemohli přijet z různých důvodů a omluvili se pozvaní přívozníci z Máslovic, Klecánek, Prahy-Tróje, Živohošti, Lázní Toušeň, Vaňova z Ústí nad Labem. Nemohli přijet ani zástupci televize, jmenovitě pan Čáslavský, který však náš „slet“ pozdravil telefonicky z léčebného pobytu v Třeboni, a z českého rozhlasu v Praze.
Kolem jedenácté hodiny jsme se sešli u našeho přívozu na loučce pod přívoznickým domkem. U stolů s lavicemi a pod slunečníky (pro případ, že by pršelo) bylo připraveno pohoštění pro přítomné. Po přivítání na přívoze Láďou Ryšánkem dostal každý párky s hořčicí a chlebem, kávu (nebo čaj) a pití. Když jsme se sešli v množství podle očekávání, přivítal jsem všechny na našem přívoznickém teritoriu ve Vraném, místostarostka paní Martina Filipová všechny pozdravila jménem obce a obecního úřadu. Seznámil jsem přívoznické kolegy s historií našeho přívozu, o současné situaci na řece i na přívoze, o průběhu velké vody v roce 2002. Každý přítomný dostal od nás malý dáreček sestávající z přívoznického kalendáře na rok 2006 a počítačový kompaktní disk (CD) s obrázky z historie přívozu a Vltavy ve Vraném a s texty o přívoze a osobní vizitky na klopu (aby se všichni poznali). Dali jsme k nahlédnutí i sebrané písemné materiály o Vltavě, dopravě a přívozu ve Vraném včetně fotografií. Všichni jsme se (najednou) svezli na přívoznické lodi, pořídili jsme společnou fotografii a pak jsme si při občerstvení povídali o uplynulém roce na vodě a o zajímavostech na přívozech. Oběd jsme měli v restauraci u Chvátalů z finančního příspěvku obecního úřadu. Občerstvení jsme si hradili ze soukromých zdrojů přívozníků. Ani hosté nepřišli s prázdnou (alkohol na přípitek, buchty, koláče). Debata trvala až do tmy, kdy jsme se rozešli velmi spokojeni a dohodli jsme se na příštím dvanáctém setkání na přívoze v Lužci nad Vltavou.
Co se u nás stalo od 4. setkání, které bylo také u nás?
Vzpomínáme na kolegy, kteří nás opustili:
Nový kolega Béďa (Bedřich) Kyndl byl s námi již na minulém setkání ve Zlenicích.
V současné době na přívozu jsou činní Jaroslav Vlasák, Bedřich Kyndl a Ladislav Ryšánek.
Nejhorší dobou v minulosti byla velká voda v srpnu 2002. Přes původně hlášeném průtoku 900 m3/vteřinu nakonec dne 14.8.2002 nakonec teklo těch kubíků as i 4000.
Smíme však převážet do cca 450 – 500 kubíků za vteřinu. Jak voda stoupala, převazovali jsme můstky i loď stále výš a výš, nakonec loď skončila asi na 10 metrovém úvazu polypropylénovým lanem na bříze a sloupu osvětlení nad přívoznickým domkem. Poslední manipulace byla při průtoku asi 1200 až 1300 kubíků, pak už jsme se k lodi ani k domku pro vodu a její velký proud nedostali. Při nejvyšším průtoku byl domek přívozníků zatopen i s komínem a na místě přívozu proti normální letní hladině bylo o 10,5 metru více (na výšku). Voda zatopila celou spodní část Vraného a zcela zatopila papírnu a všechny obytné domy. Po opadnutí vody jsme všechno z domku zlikvidovali a několik měsíců jsme domek vysoušeli. Od září jsme sice převáželi, ale přebývali jsme venku, na lodi nebo v autech. Až když začaly mrazy, byli jsme uvnitř jen s vybavením židlí a stolečkem, topili jsme si sebraným a naplaveným dřívím. V následném roce vybavila nás obec novým nábytkem a v roce 2004 byl i domek zcela rekonstruován, přistavěno skladiště a vybudováno sociální zákoutí. V letošním roce bylo zrekonstruováno schodiště na druhé straně, byla vyrobena nová vesla a pořízeny nové podlážky a sedačky – všechno to přežilo velkou vodu, ale bylo to již stářím a velkou vodou zcela zdevastováno. Musela být udělána nová „koule“ na loď s novým osvětlením. Staré záchranné kruhy jsme obnovili a pořídili ještě jeden nový.
Jsme rádi, že se podařilo celý přívoz dát do 100% stavu. Je pro naše spoluobčany potřebný. V letošním roce v průměru převezeme kolem 3500 osob měsíčně a to za poplatek 2,- Kč/osobu.
Převzali jsme k doplnění a k úschově putovní přívoznickou kroniku na následující rok, až do příštího setkání.
Ladislav Ryšánek, přívozník ve Vraném od roku 1987.